ON stráží i náš strach!

Byl by lhář ten, kdo by řekl, že neměl nikdy strach. I slavný Nebojsa se bál o svou milovanou.

Já se za svůj strach nestydím.

Mám strach každý den.

Mám strach ze sklepa a loutkového divadla, to jsou strachy úsměvné, ale nejsou jediné.

Mám strach ze ztráty blízkých lidí, strach z toho, že nezvládnu věci, které zvládnout chci, nebo musím.

Někdy, když se dlouze zamyslím, tak mám obrovský strach z toho BÝT UŽ DOSPĚLÁ. Postavit se na vlastní nohy a ztratit všechno to pohodlí, jistotu a lásku, kterou mám. Bojím se dospět a už nebýt studentem u máminy sukně. Bojím se, že ztratím to, co mi mnohdy vadí. Tátova přehnaná péče a máminy rady…

Mám strach, že zemřu. Že zemřu sama a nepřipravená.

Právě dnes – na zelený čtvrtek je čas, kdy můžeme uvažovat nad našimi strachy.

„I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě.“ i Petra přemohl nakonec strach.

„Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš.“
Ježíš nám v Getsemanské zahradě ukazuje, že strach je, ale musíme umět Pánu odevzdat naše strachy. Modlit se a věřit, že všechny zkoušky v životě mají svůj smysl.

Pane, nedopusť, aby nás naše strachy ovládli.
Dej nám sílu je s tebou přemáhat a důvěřovat tvému plánu.
Nedovol, abychom usnuli. Učiň z nás bdělé Petry, líbající náš kříž, který si přijal místo nás...